Dokážete si představit živého „slona v místnosti“, případně „slona v obýváku“ či „slona v koutě“? My moc ne, zejména v našich domovech – možná slůňátko, ale většího slona nikoliv. Obecně snad jedině jako filmový trik v nějaké zábavné scénce ve fantaskních seriálech Václava Vorlíčka a Miloše Macourka. Představa o „slonovi v místnosti“ je tedy mimo naši běžnou zkušenost. Přesto anglický idiom „slon v místnosti“ si našel cestu do obrazotvornosti anglicky mluvícího světa jako odkaz na něco, co reálně existuje, je důležité a má svůj smysl.
Cambridgeský anglický slovník definuje tento idiom takto: „Řeknete-li, že je v místnosti slon, máte na mysli, že existuje zjevný problém nebo obtížná situace, o které lidé nechtějí mluvit.“ Americký slovník angličtiny posouvá význam do oblasti diskuse, respektive její absence: „zjevný problém, o kterém nikdo nechce diskutovat.“ Merriam-Websterův slovník dodává, že jde o významný problém, o kterém se lidé vyhýbají diskusi: „zřejmý hlavní problém, o kterém se lidé nechtějí bavit.“ Collinsův slovník odkazuje k určité objektivní pravdě, kterou záměrně ignorujeme: „zjevná pravda, kterou každý v dané situaci záměrně ignoruje.“ Slovník Brittanica pak uvádí, že tento problém je tak důležitý, že ho nelze přehlížet: „něco tak důležitého, že to nelze ignorovat.“ Wikipedia pak dodává i sociální dimenzi a upozorňuje na tabu, které „slon v místnosti“ vyvolává: „důležité nebo kontroverzní téma, otázka nebo problém, který je zřejmý, o kterém každý ví, ale nikdo se o něm nezmiňuje nebo nechce diskutovat, protože je to pro některé nepříjemné, trapné, kontroverzní nebo nebezpečné.“
Chceme přispět k tomu, abychom společně dostali slona (udržitelnost, resilienci, bezpečí) z místnosti zpět tam, kde je mu dobře, aby se nám na jedné straně dobře žilo a na druhé straně byl slon spokojený, ať už ve volné přírodě nebo v ZOO. V opačném případě nám jeho animální stránka a velká síla bude trvale vytvářet stav, který můžeme výstižně popsat českým idiomem: „chovat se jako slon v porcelánu.“
Důležitým nástrojem k nalezení řešení je apolitická (bez politiků), kultivovaná, nepředpojatá, multigenerační a multiperspektivní diskuse. „Slon je velký a abychom ho dobře poznali, musíme se na něj dívat z různých úhlů pohledu.“ Tato strukturovaná diskuse se musí zaměřit na to, jak dostat „slona z místnosti“, tedy jaké zdroje využít, aby nám nepřinášel chaos do našich životů a životů našich dětí. Politici tuto diskusi za nás nepovedou. Musí ji vést relevantní lidé z privátního sektoru, kteří prostřednictvím funkční ekonomiky, finančního sektoru a občanské společnosti vytvářejí a udržují „český porcelán“. Politici se přidají až tehdy, když uvidí z průzkumů veřejného mínění, že se jim toto téma vyplatí včas a důsledně řešit.
A pár slov k symbolice slona na závěr. Sloni jsou posvátným symbolem v hinduistických a buddhistických náboženstvích a představují loajalitu, sílu, moudrost a plodnost. Jsou spjati s mytologií, legendami a příběhy, objevují se jako průvodci bohů a jsou označováni za strážce světa. Slon je symbolem moudrosti a rozumu, má vysokou inteligenci a dokáže se vcítit do situace druhých, ba dokonce truchlit za mrtvé tvory. Jeho síla a mohutnost dokonale splývají s moudrostí, hlubokými znalostmi, mocí a štěstím. Slony potřebujeme, ale ne „doma v obýváku“.
